Monitorské rozhovory #8

MUDr. Marcela Gavorníková, M.P.H

Medical Lead CEERJ

ve společnosti Swedish Orphan Biovitrum

 

Marcela vystudovala lékařskou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Titul Master of Public Health obdržela na Slovenské Zdravotnické Univerzitě.

Pracovala jako lékařka na dětském ARO v Dětské Fakultní nemocnici v Bratislavě. Po pěti letech nastoupila ve společnosti GSK jako Medical Advisor. Poté se přesunula na pozici Product Manager a její kariéra začala raketově růst.

Ve společnosti Novartis začínala jako Brand Manager pro oblast plicních chorob. Působila zde též jako Business Unit Head. Vedla také respirační, transplantační a oftalmologickou franšízu a stala se vedoucí primární péče pro cluster střední Evropy. Tuto část kariéry završila jako globální medicínská ředitelka se sídlem v Basileji.

Později vedla evropské medicínské oddělení v Sanofi Genzyme. Po dvou letech se vrátila zpět do Novartisu jako Chief Scientific Officer.

Nyní pracuje jako Medical Lead pro cluster střední Evropy, Rusko a Japonsko ve společnosti Swedish Orphan Biovitrum.

 

Mohla bys popsat svou cestu od lékařky na dětském ARO po vysokou funkci ve vedení nadnárodní společnosti?

Práci na dětském ARO jsem měla moc ráda, bavila mě a dávala smysl. Impulsem pro změnu byla restrukturalizace oddělení, kde jsem tehdy pracovala. V tu dobu jeden můj bývalý kolega začal pracovat v GSK a snažil se mě přesvědčit k přestupu do farmaceutické firmy.

Tomu jsem se zpočátku bránila, protože jsem nikdy neuvažovala pracovat ve farmaceutickém průmyslu. Kolegové z jiných oddělení se běžně s reprezentanty farmaceutických firem potkávali. My na ARO ne, proto to byla pro mě zcela neznámá oblast. Nakonec mě ale začal zajímal pohled z druhé strany, kdy jsem se mohla podílet na vývoji nového léku a s tím spojených klinických studií.

 

Tvou specializací je dětská urgentní medicína. Nechybí Ti praktikování v nemocnici?

 Na toto období vzpomínám velmi ráda, protože jsem se toho hodně naučila. Atestaci stále mám a jelikož dětských lékařů je nedostatek, je možné, že se ke své původní profesi jednou vrátím.

Vyrůstala jsem za komunismu a v té době nebylo snadné dostat se na vysokou školu a ještě si vybírat, kam člověk půjde. Původně jsem chtěla studovat jazyky. Můj otec, který byl lékař, mě ale přemluvil, abych šla studovat medicínu. Že se tak lépe uplatním, vždyť cestovat se stejně nemohlo, nebo jen omezeně. A měl pravdu.

Zachraňovat životy je krásné povolání, zvlášť když jde o dětské pacienty. 

 

Máš titul Master of Public Health, což je medicínský ekvivalent titulu MBA.

 

Pomohlo Ti toto studium při budování kariéry ve farmacii? Doporučila bys ho ženám aspirujícím na vysoké řídící funkce v této oblasti?

Spíše ano, ale záleží na tom, na jaké univerzitě studujete. Tento typ studia je skvělý pro všeobecný přehled a také kvůli možnosti navázání nových kontaktů. Nepotkáte tu totiž jen lékaře, ale také lidi z jiných odvětví. Co mi však v tomto studijním programu chybělo, byla farmakoekonomika a řízení lidí.

Je totiž velký rozdíl v leadershipu ve farmaceutické firmě a ve zdravotnictví. Ve firmě musíte mít pro manažerskou roli alespoň základy leadershipu a podobných znalostí. Ve zdravotnictví je to jiné. Tam je často člověk primářem na celý život. Určitě je odborníkem, často ale bez manažerských dovedností.

 

Je proto žádoucí se na vedoucích pozicích měnit a posouvat dál.

 

Jak bys definovala pozici leadera?

Leader musí ve svých podřízených rozpoznat potenciál, tedy v čem jsou dobří. Na tom pak staví a rozvíjí to v nich. Když je někdo spíše na data, nebudu ho tlačit do vedení lidí. Naopak, když má člověk drive a přirozenou autoritu, tak ho v tom podpořím. Úkolem šéfa je odhadnout, zda má člověk schopnost vést lidi. Pokud ne, tak ho tím netrápit.

Chyba je ale už ve školském systému. Neustálé memorování, trápení předměty, které člověku nejdou. Pokud u lidí správně odhadnete, v čem by mohli vynikat, pak v tom budou dobří a spokojení.

Leader se nesmí bát nechat se lidmi přerůst.

 

Jak se vyrovnáváš se změnami?

Nebojím se výzev a nových věcí, právě naopak. Vždy si novinky ráda vyzkouším. Vše je totiž příležitost něco se naučit a posunout se dál. To je můj největší motivátor.

 

Mezi Tvé dovednosti patří i Digital a Content strategy.

Jak lze tyto dovednosti využít ve farmaceutickém průmyslu?

Digital strategy je velmi důležitý nástroj. Před epidemií to tak hojně využívané nebylo, teď to jde hodně dopředu. Být digitálně agilní. Dá se skvěle využít pro malé advisory boardy. Lékaři nemusí kvůli dvěma hodinám cestovat přes celou republiku, prostě se přihlásí online. Důležité ale je nezavrhovat F2F setkání. Musí se to rozumně vyvážit. Každé má své výhody i nevýhody a jiný rozměr.

Content strategy znamená plánování aktivit a strategii medicínského oddělení. Mít jasno v tom, jaký to má smysl, co tím chci dosáhnout a v jaké čase. Protože i medical oddělení má své KPI ukazatele a tyto nástroje při plánování velmi pomáhají. Prolíná se tak hezky medicínské a komerční oddělení.

 

Myslíš si, že je pro ženy těžší dostat se na vedoucí pozici?

Ano, rozhodně to pro ženy těžší je. Stále je zažitý stereotyp ženy podceňovat a preferovat do vedoucích rolí spíše muže. A to nemusím být ani feministka. Vidím to okolo sebe, ve vyšším vedení je až 80% mužů. Přitom žena to má o hodně těžší. Je zaměstnaná 3x. Práce, domácnost, děti. Od žen se to automaticky očekává a rozděluje se to tak od malička. Vemte si třeba hračky, co je pro holky? Kočárky, panenky, žehličky, nádobí, atd. A pro kluky? Auta, motorky, pistolky.

Mzdy jsou také stále rozdílné. Tuto situaci nevyřeší povinná procenta žen ve vedení, spíše je to kontraproduktivní. Cestou je ulehčit ženám tu druhou a třetí směnu. Je důležité ženám dopřát větší flexibilitu. Pak to bude skvěle fungovat.

Pokud žena ví, že je o její děti

postaráno, pak má motivaci zajímat se o vysokou řídící funkci.

 

Jaké vlastnosti musí mít žena ve vysoké funkci?

Musí umět být ve správných momentech tvrdší, inkluzivní a respektovat druhé. Rozhodně není nutné, aby měla široké lokty. Využívat inteligentní asertivitu. Řídím se mottem – když něco vím, tak to odprezentuji a nemyslím na to, že jsem žena.

 

Jak se lze na takové pozici účinně chránit před stresem?

Tlak je ve vedoucí pozici stále. Je důležité pochopit, že se život může ze dne na den změnit. Je proto velmi důležité naučit se říkat ne. Prioritizovat sebe a rodinu, zkrátka work-life balance. Já to dělám tak, že si v kalendáři nastavím bloky sama pro sebe.

 

Ve firmách běžně klinické oddělení neví, co dělá oddělení medicínské nebo komerční a naopak. Proč tomu tak je a jak to lze změnit?

Je to tak. Dokonce často ani v rámci medicínského oddělení neví jednotlivé terapeutické oblasti, co dělá ta druhá. Řešením jsou společné meetingy a nastavení širšího záběru pro všechny v rámci pobočky. Sdílet vzájemnou best practice, kdy se jeden od druhé učí. Je to pro firmu velice důležité.

 

Přiblížila bys více role Medical Science Liaison a Medical Advisor?

Medical Science Liaison (MSL) je klíčovou rolí před launchem nového produktu. Vysvětluje lékařům data ze studií. Je to role v terénu, ekvivalentní Key Account Managerovi. Nejlepší MSL jsou předchozí reprezentanti, protože mají vynikající komunikační dovednosti.

Medical Advisor (MA) je více odborná role ohledně vědomostí v dané terapeutické oblasti. Má klíčovou úlohu při dodržovaní správné klinické praxe a compliance. Prolíná se s MSL, ale je to spíše kancelářská práce. MA musí vědět, kde je problém a jak ho nejlépe vyřešit.

 

Dostáváš od lékařů zpětnou vazbu na klinické studie a třeba i na spolupráci s monitory?

Ano, na studie se lékaři ptají často. Problémem ve studiích někdy bývá koordinace s CRO, tam je potřeba být velmi opatrný. Nezapomínat na to, že farmaceutická firma musí být s lékaři stále v kontaktu, i když studii outsourcuje.

 

Za co je zodpovědný Chief Scientific Officer?

Je to vlastně ekvivalent Medical Directora. Je zodpovědný za celé medicínské oddělení. Úzce spolupracuje s oddělením komerčním. Dohlíží na výběr hlavních zkoušejících pro studie a koriguje návrhy komerčního oddělení. Podílí se i na přípravě plánů pro jednotlivé brandy a klíčových aktivit, především odborných.

 

Jaká byla Tvá největší pracovní výzva?

Asi nepřímý reporting. Dříve jsem měla podřízené, na které jsem měla přímý vliv, což je teď v clusteru úplně jiné. Nemám přímé podřízené a je to tak hůře uchopitelné. Vedu země a má role je spíš koordinační, takže nemá přímý dopad. Musela jsem se naučit vést týmy v jednotlivých zemích dostatečně atraktivně, abychom našli společnou cestu. Je to ale milá výzva a vždy jsme tu cestu našli.

 

Jaké pro Tebe bylo pracovat dlouhodobě v zahraničí?

Je to určitě skvělá zkušenost! Strávila jsem osm let v Basileji. Měla jsem tehdy malého syna a musela jsem tedy opustit zónu komfortu a komplex malé země. Byla to ale pozitivní výzva, syn se naučil skvěle francouzsky a německy. Byla to výborná zkušenost i pro něj. Poznal jiné kultury a jiné hodnoty.

 

Co máš na mysli komplexem malé země?

Lidé z malých postkomunistických zemí si myslí, že nemají na to usilovat o nejvyšší role v korporátech tak, jako ti z rozvinutých západních zemí. Nicméně, často lidé z východu jsou lepšími kandidáty, než ti z velkých zemí, kde je větší předpoklad, že budou akceptovaní. Zkrátka proto, že se museli víc snažit.

 

Kdo Tě v životě nejvíce inspiroval?

Můj otec. Byl to srdečný, otevřený člověk, lékař. A pak má babička z Moravy. Dožila se 95 let. Velkou inspirací mi také byl můj šéf z GSK. Skvělý leader, který dal člověku prostor a nekontroloval ho.

 

Jaká je Tvá profesní vize do budoucna?

Být stále otevřená novým zkušenostem. Možná i návrat k medicíně.

 

Myslíš si, že publikování hodnotného obsahu na LinkedIn pomáhá v kariérním růstu?

Určitě, Linkedin je platforma, která vznikla primárně pro networking, ale postupně se přidal i obsah. Každý si tam může najít své. Je to velmi dobrý zdroj po všech stránkách.

 

Jakým volnočasovým aktivitám se ráda věnuješ?

Miluji práci na zahradě, věnuji se turistice, lyžování a cyklistice. Ráda chodím za kulturou, především do opery a divadla. Je pro mě důležité být mezi lidmi, především ale s rodinou a přáteli.

 

Děkuji za rozhovor!